Praha 25. září 2024 (PROTEXT) – V předvečer 80. výročí vypuknutí Slovenského národního povstání se v Holubyho chatě na vrcholu Javoriny konalo česko-slovenské setkání k připomenutí památky profesora Rudolfa Vrby, kterému se jako jednomu z mála podařilo uprchnout z nacistického koncentračního tábora Osvětim a podat zprávu o holocaustu, a prof. MUDr. Bedřicha Placáka, který byl šéflékařem a později náčelníkem štábu partyzánské brigády operující v prostoru Bílých Karpat, ke které se R. Vrba poději rovněž připojil. Obou odbojářům, od jejichž narození uplynulo letos 100, respektive 110 let, udělila podjavorinská obec Lubina čestné občanství. Při té příležitosti vydali přítomní následující prohlášení k současné ruské agresi proti Ukrajině, které mj. podepsala řada potomků protinacistických odbojářů a lidi nacisty perzekuovaných:
Svrchovanost Ukrajině
Česko-Slovenské prohlášení k výročí SNP
Před 85 lety 23. srpna 1939 uzavřely nacistické Německo a bolševický Sovětský svaz pakt o neútočení, ve kterém si tyto dva zločinné režimy mezi sebe rozdělily Evropu, společně napadly Polsko a rozpoutaly 2. sv. válku. I když se později nacisté s komunisty – v konkurenčním boji o nadvládu v Evropě – pustili sami do sebe, na podstatě se nic nezměnilo. Spojenecká Atlantická charta o obnově svrchovanosti a samostatnosti osvobozených národů, která se stala popudem k založení OSN, byla po roce 1945 naplněna jen v západní polovině Evropy. V její východní části obsazené SSSR byli protinacističtí odbojáři popravováni, národní elity likvidovány, země byly násilně sovětizovány. Kdo se postavil na odpor, byl popraven, umučen či zavřen, miliony lidí byly vyštvány ze svých domovů do exilu. Válka, její následky, zde skončila až s rozpadem sovětského impéria v roce 1989.
Na Ukrajině však trvá dál. Stejně jako Hitler obsadil v roce 1938 německy mluvící Rakousko jako součást velkoněmeckého impéria a od Československa odtrhl německy mluvící Sudety, snaží se současný kremelský vládce Putin odtrhnout od Ukrajiny její východní, rusky mluvící část a v roce 2022 se pokusil o nacistický anšlus, když napadal celou Ukrajinu jako součást impéria ruského, která nemá právo na samostatnou existenci: napadl Ukrajinu v rozporu s Chartou OSN, na které je založen mezinárodní řád po 2. sv. válce, a v duchu sovětsko-nacistického paktu rozděl a panuj, který stál na jejím počátku.
Jako potomci účastníků protinacistického odboje a lidí nacisty pronásledovaných, občané Česka a Slovenska – zemí, které v minulém století zažily nacistickou i sovětskou okupaci, pokládáme za důležité znovu a nahlas zdůraznit to, co je pro nás evidentní a co pokládáme za nepřípustné jakkoli zpochybňovat: Rozhodně odmítáme nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou ruskou agresi proti sousední Ukrajině. Ukrajinci jsou svrchovaný národ, která má právo na svou vlastní svobodnou existenci.
Zveřejněno 24. srpna 2024 v předvečer 80. výročí Slovenského národního povstání na Holubyho chatě, v místě staleté tradice bratrského setkávání Čechů a Slováků na moravsko-slovenském pomezí na vrcholu Javoriny, která byla za války svědkem protinacistického odboje našich předků
podepsáni:
Otto Šimko – povstalecký bojovník, přeživší holokaustu, pronásledovaný komunistickým režimem
Věra Roubalová, psychoterapeutka, signatářka Charty 77 – kromě rodičů, kterým se podařilo uprchnout do Anglie, byla celá širší rodina vyvražděna nacisty
František Kostlán, publicista – potomek zavražděných a vězněných nacisty v koncentrácích
Peter Zajac, literární vědec, spoluzakladatel VPN – syn účastníků SNP, vnuk zavražděného v Ausshchwitzu
Petr Placák, spisovatel a historik – syn šéflékaře a poté náčelníka partyzánské brigády operující během SNP v prostoru Bílých Karpat
Jáchym Topol, spisovatel
Doc. Břetislav Rychlík, režisér a vysokoškolský učitel – vnuk členů Obrany národa Františka Pavlíka a Františka Rychlíka, synovec Jiřího Lazara, vojáka Svobodovy armády
Monika Rychlíková, režisérka
Milan Ostrovský, býv. starosta Lubiny
Jana Hradilková, svobodná povolání (hybatelka, učitelka, studentka, hudebnice atd.) – vnučka Karla Cvrka, který se svým bratrem vedli odboj v okrese Strakonice-Písek, prastrýc Josef Cvrk byl v 1944 popraven za odboj nacisty
Viera Malacká, ekonomka – vnučka člena odboje Pavla Zemanoviča z Kopcového pod Javorinou, kde často pobýval štáb Uhrovy partyzánské skupiny
Naďa Evansonová, členka Konfederace politických vězňů – otce, který pomáhal protinacistickému odboji, odvlekla na koni války NKVD a zahynul v sovětském gulagu
John Bok, spoluzakladatel spolku Šalamoun, signatář Charty 77 – syn účastníka protinacistického odboje, příslušníka 311. čs. bombardovací perutě RAF
Helena Klímová, signatářka Charty 77 – rodiče byli za války vězněni v nacistických koncentračních táborech a z matčiny strany přišla o většinu příbuzných
Ivan Klíma, spisovatel – za války vězněný v Terezíně
Alexander Balogh, publicista
Anna Horváthová, výtvarnice
Jan Urban, publicista, signatář Charty 77 – syn Zdeňka Urbana, po celou válku účastníka protifašistického odboje na Úpicku
Pavel Veselý, publicista, fotograf
Lydie Veselá, sociální pracovnice – neteř Františka Sadílka, učitele a zakladatele skautingu v Kamenici nad Lipou, umučeného nacisty v koncentračním táboře Mauthausen
Eugen Korda, novinář, týdeník týždeň
Katarína Hubová, historik umění,
Marián Huba, akademický sochař
Soňa Gyarfašová, novinářka
prof. PhDr. Anton Heretik, PhD., psycholog
Andrej Bán, reportér a fotograf
Vladimír Kohút, statik
Soňa Kohútová, sociológ
Josef Holcman, spisovatel a právník
Eva Mosnáková – přeživší holokaustu (manžel Vladimír skončil jako odbojář v Mauthausenu)
JUDr. Peter Dobrovodský, advokát
Martin Bútora, sociolog
Zora Bútorová, socioložka
Egon Gál, učitel
Miroslav Lehký, bývalý mluvčí a signatář Charty 77
Zuzana Bartošová, historička a kritička výtvarného umění – dcera účastníka SNP, snacha partyzána, který bojoval proti fašistům v Itálii
Ladislav Snopko, dramaturg a archeolog, porevoluční ministr kultury SR
Kateřina Dejmalová, literární historička – otec byl v zahraniční armádě a matka strávila čtyři roky v koncentračním táboře
Igor Zahradníček, manažer – vnuk nositele válečného kříže Jiřího Zahradníčka, který byl zavražděn v Mathausenu
Prof. Martin Beck Matuštík, Ph.D., filosof, psychoterapeutický poradce, signatář Charty 77
Katarina Zlochová, biolog Alexej Zlocha, svíčkář, Bratislava
Oľga Kudláčová, důchodkyně, Bratislava
Sabina Kratochvilová, malířka
Jan Kratochvil, sochař – vnuk filosofa Josefa Kratochvila, který coby předseda brněnské pobočky Čs. ligy proti antisemitismu zemřel na následky brutálních výslechů gestapem
Kristína Kratochvilová, redaktorka Deníku N kulturně hudební části
Jan Kratochvil, bývalý ředitel Kunsthalle v Bratislavě, donucený k odchodu z funkce novou ministryní kultury
JUDr. Gábor Zászlós, právník
Vojtěch Sedláček, podnikatel, signatář Charty 77
Jan Mlčoch, historik fotografie
Prof. MUDr. Jan Roth, CSc., neurolog, vysokoškolský učitel – z otcovy strany byla většina rodiny vyvražděna nacisty
Jaroslav Suk, lingvista, signatář Charty 77 a člen VONS
Viktor Parkán, signatář CH77
Michal Blažek, sochař
Olga Sommerová, filmová dokumentaristka
Petr Pazdera Payne, spisovatel, signatář Charty 77 – vnuk profesora MUDr. Bohuslava Boučka, legionáře, odbojáře vĕzněného v Kounicových kolejích, v Dachau a v Buchenwaldu
Petr Pithart, polistopadový předseda české vlády, signatář Charty 77 – syn právníka Viléma Pitharta vězněného ba války a odbojovou činnost
Igor Linhart, VŠ učitel v důchodu
Martin Šimsa, učitel filosofie, signatář Charty 77 – vnuk Jaroslava Šimsy, člena odbojové skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme a Jaromíra Procházky, za 1. sv. v. příslušníka čs. legií v Rusku, za 2. sv. války utlučeného Gestapem při výslechu
Kamil Miroslav Černý, důchodce, občanský aktivista, signatář Charty 77
Beatrice Landovská, spisovatelka
Ivana Šustrová, sociální pracovnice – vnučka žurnalisty Františka Bodláka, činného v odboji, který zemřel po výslechu v nacistickém vězení Plötzensee v Berlíně v září 1941
Jiří Gruntorád, knihovník, signatář Charty 77
Přemysl Fialka, fotograf
Michal Matzenauer, básník a malíř, signatář Charty 77 – estonskou část rodiny zlikvidovali Rusové v roce 1940
Jiří Tichý, spisovatel, signatář Charty 77 – z rodiny obětí holocaustu
Adrián Ďurček, důchodce
Jana Červenková, spisovatelka
PhDr. Monika MacDonagh Pajerová, vysokoškolská pedagožka, místopředsedkyně Rady USTR – vnučka v Německu totálně nasazeného Otakara Pajera
Barbara Tranová, sociální pracovnice
Jan Zeno Dus, evangelický farář, signatář Charty 77 – ctitel T. G. Masaryka a M. R. Štefánika, zakladatelů demokratického Československa
Václav Malý, biskup
Zdroj: Petr Placák, šéfredaktor revue Babylon